Kvalitné RSS zdroje z Mráčika

Jak rozumět stále se zrychlující komunikaci, zatímco velké společnosti sledují každý náš krok? Takové otázky si pokládá Yves Citton, mediální teoretik, který působí na Université Paris 8. Jeho kniha Attention Ecology, Ekologie pozornosti, patří k nejpronikavějším studiím o tom, co s námi dělá nový digitálně-mediální svět. Právě o jeho dopadech na naši společnost jsme se bavili a dostali se až k tomu, jak s tím vším souvisí koloniální dědictví. [ Čítaj celý článok ]

Zpívající rostliny (4:46) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Sluneční vítr (18:57) – Desatero smyslů, 4. část: Chuti a vůně (23:50) [ Čítaj celý článok ]

Za vědeckými dobrodružstvími do italského Trentina. Že zdejším obyvatelům není příroda lhostejná, dokládá unikátní projekt, díky kterému mizí plast na jedno použití z údolí Val di Pejo. Vědci se snaží vytvořit odolnější vinnou révu. Připravila Andrea Skalická. [ Čítaj celý článok ]

Skákat dokáží tvorové všech možných řádů a druhů – od blech po kočkovité šelmy či primáty. Dokáže to i člověk, ovšem na rozdíl od zvířat ne proto, že musí, ale protože chce. Jak se liší technologie skoků u hmyzu, obojživelníků a vysoké zvěře? A jak se liší lidské skoky od těch zvířecích? Tyto otázky si klade Leonardo Plus s biologem a genetikem prof. Jaroslavem Petrem a ortopedem Miroslavem Sinkulem. Ptá se Markéta Ševčíková. [ Čítaj celý článok ]

Začínal před lety v garáži, dnes Josef Průša dodává 3D tiskárny do 160 zemí světa a v době pandemie jeho tým vyvinul tištěný ochranný štít nejen pro zdravotníky. Tiskárny Průša Research jsou navíc open source. „Běžní byznysmeni si klepou na čelo a ptají se, jak na tom můžu vydělávat, když si každý tiskárnu může vyrobit sám. Ale ono to není tak jednoduché, zvlášť když s tím člověk nemá zkušenosti,“ říká podnikatel, označovaný za krále 3D tisku. [ Čítaj celý článok ]

Kvůli nárazu kosmického tělesa na konci druhohorní křídy vymřely podle odhadů snad až tři čtvrtiny života na planetě. „Propuklo peklo a součástí toho se stalo, že zmizely všechny lesy,“ říká zoolog Miloš Anděra. Předchůdci primátů na rozdíl od dinosaurů a dalších druhů katastrofu přežili, a to zvláště díky tomu, že se naučili běhat po zemi. [ Čítaj celý článok ]

00:00 témata magazínu;00:26 pulzní léčba fibrilací srdečních síní;06:44 přikrývání ubývajících alpských ledovců;09:20 možné scénáře hackerských útoků na auta;13:18 laureát ceny Neuron Petr Sedláček o malých firmách;18:48 bezplastový projekt v alpském údolí;21:29 kamion budoucnosti jezdí bez řidiče. [ Čítaj celý článok ]

Poslechněte si:01:25 Ohřívá teplické termální prameny sopka?09:10 Popis volného pádu14:32 Sonda s batohem plným plutonia26:02 Mají sépie skvělou paměť?32:28 Proč nám nechutnají sliny?40:13 Chemie smažené ryby [ Čítaj celý článok ]

Polská filozofka Margret Grebowicz píše o věcech, které možná nejsou na první dobrou trendy. Dřív to byly velryby nebo národní parky, její poslední kniha se věnuje horám a horolezectví. Grebowicz ale ukazuje, že i zdolávání himálajských vrcholů říká o společnosti hodně. Bavili jsme se o tom, jak souvisí horolezectví s naším vztahem k přírodě, kolonialismem nebo nacionalismem a proč má smysl zkoumat třeba psy. [ Čítaj celý článok ]

Neutrina: Duchové vesmíru (4:39) – Příběhy s jedničkou: Bitva u Lepanta (21:19) – Kniha: Radost z pozorování ptáků (26:02) – Desatero smyslů, 3. část: Echolokace (29:50) [ Čítaj celý článok ]

Zmapujeme ale také situaci kolem koronaviru v Česku. Pobyt prvního filmového štábu na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Premiéra panenky Barbie s podobou italské astronautky ve stavu beztíže. Připravil David Šťáhlavský. [ Čítaj celý článok ]

Každý máme duševní zdraví, které do velké míry podmiňuje to, jak kvalitní život prožíváme, jak jsme schopni vnímat štěstí, radost, krásu, naplnění vztahy a jak jsme schopni realizovat svůj potenciál, vysvětluje ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. „Svět se mění daleko rychleji, než jsme schopni to zpracovat,“ připouští. „Stresory, které se objevily v posledních dvaceti padesáti letech, jsou obrovské a ještě jsme na ně nestihli zareagovat.“ [ Čítaj celý článok ]

Vědci z lékařské fakulty univerzity v Minnesotě doložili, že lidem, kteří prodělali covid-19, se po první dávce očkování mRNA vakcínou tvoří více paměťových B buněk než těm po dvou dávkách, kteří nemoc neměli. Studie o tom vyšla v časopise Cell Reports. [ Čítaj celý článok ]

00:00 témata magazínu;00:20 hasicí dron;04:00 rozhovor s Martinem Saskou;07:15 zásoby zlata na Jesenicku;09:20 Prokop Hapala získal prestižní cenu Neuron;13:48 pavilon Estonska v Dubaji;16:10 archeologické nálezy u Brna. [ Čítaj celý článok ]

Poslechněte si:01:23 Způsobil zkázu Sodomy pád komety?16:10 Objev mikrobů21:07 Je možné se otrávit minerální vodou?32:50 Umí lední medvědi používat nástroje?41:17 Chemie pečeného masa [ Čítaj celý článok ]

Když se tvoří seznamy četby v seminářích vizuální kultury, jméno W. J. Mitchell v nich nesmí chybět. Autor vlivné knihy Teorie obrazu, která česky vyšla před 4 lety, už několik desítek let spojuje humanitní a uměnovědné teorie. Nechce nic menšího než odhalit vliv, jaký na nás má reklama nebo všudypřítomná fotografie. Rozebírali jsme, jak se v přílivu obrazů vyznat a proč se vyplatí dívat se na rychlý svět spíš pomalu. [ Čítaj celý článok ]

Nakažená klíšťata, lymeská borelióza a další nepříjemnosti (4:24) – Procházka říjnovou oblohou (19:08) – Desatero smyslů, 2. část: Dobře poslouchejte! (25:11) [ Čítaj celý článok ]

Vyvinuli ho vědci z Ústavu organické chemie a biochemie a Biotechnologického ústavu Akademie věd. Nejen to se dozvíte z týdenního vědeckého přehledu s Andreou Skalickou a Evou Kézrovou. [ Čítaj celý článok ]

Děti mají velkou touhu si s námi rozumět. To, že zlobí, odmlouvají a někdy dokonce máme pocit, že jsou zlé, je často jen neporozumění mezi námi, říká speciální pedagožka, učitelka, lektorka a zakladatelka portálu Nevýchova.cz Kateřina Králová. Podle ní dnes rodiče mají víc času zabývat se výchovou. „Zatímco starší generace měly pocit, že všechno nějak přirozeně zvládnou, tak současné maminky výchova zajímá, mají čas se vzdělávat, je spousta informací,“ srovnává. [ Čítaj celý článok ]

I když poslední dva roky byly chladnější a na srážky bohatší, kůrovcová kalamita v českých lesích pokračuje, byť pomalejším tempem. Proč dřevo v posledních letech výrazně podražilo, vysvětluje Roman Modlinger z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. „Cena dříví ovlivňovala zpracování kůrovcové kalamity celou dobu,“ říká a pro vysvětlení toho, proč cena dřeva roste, se ve Studiu Leonardo vrací do nedávné minulosti. [ Čítaj celý článok ]